Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

ICT všude, kam se podíváš

Reakce na lekci „Teoretická východiska reformy školství“ v kurzu
Vzdělávací technologie pro 21. století

Jsem typ člověka, který rád přijde na místo X s několika otázkami, chce na ně znát odpověď a většinou odchází s 1-2 odpovědmi, ale s dalšími 10 otázkami navíc odchází. Tak se prioritní fronta mých otázek jaksi nezmenšuje, ale snad se zvětšuje objem AHA efektů, kterých průběžně dosahuji.

Místem s otázkami je pro mne o kurz o technologiích na portálu RVP.

V rámci první lekce se pokusím vypíchnout tři otázky, které mne stále pálí.

1. Jakou roli má učitel a rodina v tom, jakým způsobem bude dítě moderního věku používat internet a další technologie?

Moje odpověď si bude protiřečit. Na jednu stranu očekávám, že s novými technologiemi, stejně tak jako s nožem nebo automobilem, naučí děti pracovat poučený dospělý, který zná více souvislostí a dokáže děti varovat o rizicích a také jim ukázat přínosnost všech novinek. Na druhou stranu dospělý by měl umět zajít za dítětem a zeptat se ho – co jsi to objevil? Co děláš na tom internetu? Co to pro tebe  znamená napsat si status do FB profilu? Protože jedině tak může tento dospělý s důvěrou reagovat na svět dítěte a poučený jít do dalších setkání a konfrontací s fenomény web 2.0 služeb našeho věku.

2. Jak máme reagovat na trend 1:1 v používání technologií ve školách?

Odpověď za mne je jednoduchá – připravovat se na to a nepřecenit. Do té doby, než odpadnou úplně klávesnice, budu určitě dětem vysvětlovat ve školení PC učebně, jak je dobré umět ovládat klávesnici a že získají lepší práci, pokud na sobě budou pracovat. Do té doby, než budou online nástroje plně dostupné a „povolené“ rodiči a zaměstnavateli při práci z domova/práce, je opravdu cesta učit děti technologie desktopové ve školní PC učebně, které máme tady a teď a umíme v nich být efektivní, pozorní, jsme si v nich jistí. Na druhou stranu nesmíme před trendy zavírat oči a naopak hledat v nich to, co je pro nás zajímavé a přínosné. Líbilo by se mi, kdyby osnovy školám přikazovaly – jeden den v měsíci věnujte všemu, co je nové, co jsme Vám do osnov nikdo nestačili dát a otevřete sobě i dětem oči k tomu, abyste se na „staré osnovy“ uměli koukat novýma očima :-) V matematice, tělocviku, informatice, běžném sdílení prostoru a času ve škole. A pozvěte na tato setkání i rodiče. Ve výuce informatiky se o něco podobného snažím (zatím bez těch rodičů), je otázka, jak se  daří.

3. Koho všeho se týkají technologie ve škole?

Zde mám asi jedinou jednoznačnou odpověď – týkají se všech. Rodičů, dětí, prarodičů, učitelů, družinářek, vedení školy, školníka, kuchařky, policie, která hlídá děti v okolí školy a dohlíží na bezpečnost, politiků, kteří rozhodují o prioritách ve školách, zřizovatelů škol, novinářů, výrobců hardware a software, správců sítí ve školách, ICT metodiků a koordinátorů, ministerstva, doktorů, kteří léčí dětem nemoci z prosezených zadků u počítačových her, psychologických poraden, které rozhodují na čem jsou a nejsou děti závislé a případně mohou naordinovat počítač jako kompenzační pomůcku u specifických poruch učení, občanských sdružení, která mohou sdílet své názory na způsoby využití ICT na školách, vysokých škol, které připravují budoucí učitele, zaměstnavatelů, kteří mohou nabízet dětem exkurze a pomoci jim nahlédnout do světa využití ICT ve světě práce a „vydělávání“ peněz. Jde o tak komplexní výzvu a hozenou rukavici, že slovo ICT se dnes objevuje ve všech souvislostech našeho vnímání světa. Tak snad děti společně připravíme na budoucnost, o které dnes nevíme, jak bude vypadat. (Jak zaznělo v samotném kurzu a moc se mi to líbí.)

Náměty na moje otázky a odpovědi vzešly z online setkání v kurzu a z přednášky pana Bořivoje Brdičky, kterou přednesl v rámci kurzu. Děkuji za možnost dokopat se k tomu veřejně vylít část myšlenek z mé hlavy a těšit se z reakcí a námětů od ostatních účastníků kurzu.


    hodnotili 2 uživatelé

4 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Tak, tak, Petře! Jedná se o neustálé hledání. Jde nám o to, abychom šli po správné cestě. Ne každý sám, ale všichni společně!

  2. avatar

    :-) Je strašně těžké připravit někoho na něco, o čem nevíme, jak to bude vypadat. Když mám děti naučit chodit podle semaforu - je to jasné - červená a zelená - dvě možnosti. Ale kolik jich musím nabídnout teď a stačí vůbec všechno, co znám?
    Děkuji za to, že ve svém příspěvku zmiňujete i rodiče - to bych opravdu podtrhla, bez nich to nejde, pokud budou školy sloužit pro některé jako " úschovna" je naše snaha jen poloviční,ale zase dítě, které v mnohé přeroste i rodiče - to bude fain:-)
    Zdravím Vás!

  3. avatar

    ...jeden den v měsíci věnujte všemu, co je nové, co jsme Vám do osnov nikdo nestačili dát a otevřete sobě i dětem oči k tomu, abyste se na „staré osnovy“ uměli koukat novýma očima...
    skvěle řečeno, Petře

  4. avatar

    Budu stručný a zareaguji na Vaši první otázku, cituji "1. Jakou roli má učitel a rodina v tom, jakým způsobem bude dítě moderního věku používat internet a další technologie?"

    V současné generaci žáků středních škol prakticky minimální. Středoškoláci nejsou tak závislí na rodičích a jejich finanční situaci jestli jim koupí technické zařízení pro jejich zábavu (přehrávač MP3, mobilní telefon podle jejich představ - v nynější době s fotoaparátem a navigací, počítač, notebook, plejstejšn, flešku, externí harddisk, různé programy, připojení na internet, atd.), nebo na škole, jestli bude touto technikou vybavená. Většinou doma nějaké zařízení mají nebo si ho dovedou levněji koupit, nebo sami sestavit nebo si na něj vydělat a umějí na něm to, co se jim líbí, nebo co potřebují. Učejí se vzájemně od kamarádů, učitele nepotřebují. Učitelé mnohdy některou problematiku umějí méně než žáci.


    Přesto žáci očekávají, že je škola naučí něco nového zajímavého, podle jejich představ. Nebo očekávají, že to, co je budou učit učitelé, lehce a bez problémů zvládnou (kancelářský softwarový balík, programy pro úpravy fotografií, CAD, účetnické programy, PHP, HTML - podle zaměření školy).


    V elektrotechnických oborech žáci celkem ochotně a rychle zvládají nejrůznější software pro kreslení schémat, návrhy plošných spojů, a podobné, protože se jejich znalostí dostanou na vyšší úroveň a nemusejí je kreslit po staru rukou a naopak využívají všechny výhody tohoto profesního software.

    Lehce zvládají například i tabulkový editor, do kterého vložejí hodnoty a editor jim vygeneruje přehlednou tabulku i s výpočty, případně i s grafem, vložejí ji do textu a odevzdají úkol rychleji a lépe vypadající, než kdyby vše dělali po staru. A nejen u maturitních oborů, ale i u oboru pro žáky OU bez ukončeného základního vzdělání.

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.