Poznámky k portálu

Pamatuji si na svou první konferenci „Počítač ve škole“ ještě když byla ve Žďáru nad Sázavou. Velice mne tam oslovila přednáška o tvořivé informatice a způsob jakým Eva Hlavatá představovala své zkušenosti z výuky informatiky na základní škole. Jako začínající učitel jsem na akci sám  nevystupoval, ale konference mne přesvědčila o tom, že aktivní a dobrý obsah konference bude mít konference jen tehdy, pokud lidé nabízejí sami témata ke sdílení a předávání. Na dalších ročnících jsem postupně nesměle a pomalu přispěl do programu i svými příspěvky.

O portálu RVP jsem se dozvěděl, když jsem byl pozván jako učitel informatiky a člen Jednoty školských informatiků k jednání Rady vzdělávací oblasti pro ICT pro Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Jako jeden z bodů tehdejšího setkání jsme řešili, jak naplnit portál zajímavým obsahem vzhledem k obsahu oboru ICT. Portál se postupně plnil novými moduly a slova  „sdílení učitele“ nabývala mnoho nových rovin.

Z mého života s portálem od jeho počátku do dnes chci upozornit také na to, že portál nebyl zpočátku místem, kde se lidé měli setkávat a sdílet zkušenosti. Pod články nebyly diskuse, moduly určené ke sdílení i jiné se rodily teprve postupně a všechno chtělo svůj čas. Portál nabízí formu ke sdílení, kterou do té doby žádný jiný nástroj pro učitele nenabízel. A stejně tak, jako jsem se i já pomalu učil nabízet a sdílet své zkušenosti na konferencích a pak i na portálu, myslím si, že každý uživatel portálu procházel podobnou cestou. Odhaduji, že 90 procent uživatelů portálu sledují, co se kde děje, stahují a prohlížejí si, co ostatní nabízí. Až je někdo někdy pošťouchne, třeba i motivuje v rámci potřeb školy/komunity školy/rodičů, rádi najdou odvahu ke sdílení.

Odvaha ke sdílení se nerodí ze dne na den, učitelé potřebují svůj čas, aby si na nové inovace i nástroje zvykli a pustili je do svých kabinetů a tříd. A jako Pan psycholog Matějček kdysi mluvil o základních potřebách dítěte a jednou z nich je potřeba místa a seberealizace, dovolím si říci, že „sdílející učitel“ potřebuje mít své místo, kde se může seberealizovat a vědět, že jeho náměty a myšlenky budou vyslyšeny. A takovým místem je sborovna školy a portál RVP.CZ. Při podporované činnosti portálu mohly články procházet kontrolou revizorů, fóra byla moderována a každý další modul měl svou duši a aktivní lidi, kteří se o svůj modul starali. 

Svůj příspěvek k diskusi o potřebnosti portálu RVP a jeho erudované podpoře bych uzavřel výzvou, že se snad najdou sponzoři, kteří odvážné sdílející učitele podpoří (třeba i finančně) aby se konkrétní témata otevírala a portál RVP byl nadále bezpečnou a otevřenou „sociální sítí“ pro učitele.

Chtěl jsem svou vlastní cestou reagovat na diskuse o současnosti, minulosti a budoucnosti metodického portálu RVP. Zdravím Radu starších portálu.