Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Příspěvky se štítkem „VT21 Elearning“

ICT všude, kam se podíváš

Reakce na lekci „Teoretická východiska reformy školství“ v kurzu
Vzdělávací technologie pro 21. století

Jsem typ člověka, který rád přijde na místo X s několika otázkami, chce na ně znát odpověď a většinou odchází s 1-2 odpovědmi, ale s dalšími 10 otázkami navíc odchází. Tak se prioritní fronta mých otázek jaksi nezmenšuje, ale snad se zvětšuje objem AHA efektů, kterých průběžně dosahuji.

Místem s otázkami je pro mne o kurz o technologiích na portálu RVP.

V rámci první lekce se pokusím vypíchnout tři otázky, které mne stále pálí.

1. Jakou roli má učitel a rodina v tom, jakým způsobem bude dítě moderního věku používat internet a další technologie?

Moje odpověď si bude protiřečit. Na jednu stranu očekávám, že s novými technologiemi, stejně tak jako s nožem nebo automobilem, naučí děti pracovat poučený dospělý, který zná více souvislostí a dokáže děti varovat o rizicích a také jim ukázat přínosnost všech novinek. Na druhou stranu dospělý by měl umět zajít za dítětem a zeptat se ho – co jsi to objevil? Co děláš na tom internetu? Co to pro tebe  znamená napsat si status do FB profilu? Protože jedině tak může tento dospělý s důvěrou reagovat na svět dítěte a poučený jít do dalších setkání a konfrontací s fenomény web 2.0 služeb našeho věku.

2. Jak máme reagovat na trend 1:1 v používání technologií ve školách?

Odpověď za mne je jednoduchá – připravovat se na to a nepřecenit. Do té doby, než odpadnou úplně klávesnice, budu určitě dětem vysvětlovat ve školení PC učebně, jak je dobré umět ovládat klávesnici a že získají lepší práci, pokud na sobě budou pracovat. Do té doby, než budou online nástroje plně dostupné a „povolené“ rodiči a zaměstnavateli při práci z domova/práce, je opravdu cesta učit děti technologie desktopové ve školní PC učebně, které máme tady a teď a umíme v nich být efektivní, pozorní, jsme si v nich jistí. Na druhou stranu nesmíme před trendy zavírat oči a naopak hledat v nich to, co je pro nás zajímavé a přínosné. Líbilo by se mi, kdyby osnovy školám přikazovaly – jeden den v měsíci věnujte všemu, co je nové, co jsme Vám do osnov nikdo nestačili dát a otevřete sobě i dětem oči k tomu, abyste se na „staré osnovy“ uměli koukat novýma očima :-) V matematice, tělocviku, informatice, běžném sdílení prostoru a času ve škole. A pozvěte na tato setkání i rodiče. Ve výuce informatiky se o něco podobného snažím (zatím bez těch rodičů), je otázka, jak se  daří.

3. Koho všeho se týkají technologie ve škole?

Zde mám asi jedinou jednoznačnou odpověď – týkají se všech. Rodičů, dětí, prarodičů, učitelů, družinářek, vedení školy, školníka, kuchařky, policie, která hlídá děti v okolí školy a dohlíží na bezpečnost, politiků, kteří rozhodují o prioritách ve školách, zřizovatelů škol, novinářů, výrobců hardware a software, správců sítí ve školách, ICT metodiků a koordinátorů, ministerstva, doktorů, kteří léčí dětem nemoci z prosezených zadků u počítačových her, psychologických poraden, které rozhodují na čem jsou a nejsou děti závislé a případně mohou naordinovat počítač jako kompenzační pomůcku u specifických poruch učení, občanských sdružení, která mohou sdílet své názory na způsoby využití ICT na školách, vysokých škol, které připravují budoucí učitele, zaměstnavatelů, kteří mohou nabízet dětem exkurze a pomoci jim nahlédnout do světa využití ICT ve světě práce a „vydělávání“ peněz. Jde o tak komplexní výzvu a hozenou rukavici, že slovo ICT se dnes objevuje ve všech souvislostech našeho vnímání světa. Tak snad děti společně připravíme na budoucnost, o které dnes nevíme, jak bude vypadat. (Jak zaznělo v samotném kurzu a moc se mi to líbí.)

Náměty na moje otázky a odpovědi vzešly z online setkání v kurzu a z přednášky pana Bořivoje Brdičky, kterou přednesl v rámci kurzu. Děkuji za možnost dokopat se k tomu veřejně vylít část myšlenek z mé hlavy a těšit se z reakcí a námětů od ostatních účastníků kurzu.